Poválečné opevnění

 

Galerie poválečného opevnění

   O poválečné opevnění Československa se toho moc neví a to i v bunkrologické veřejnosti ani já o něm moc nevím, i přesto se vám o něm pokusím něco napsat.

   Toto opevnění vznikalo většinou v 60.letech minulého století na hranicích s kapitalistickými státy tedy západní Německo a Rakousko. Jako obrana před ,,západními agresory´´ mělo sloužit ke zpomalení postupu nepřítele zaktivování obrany státu a přivolání spojenců (států Varšavské smlouvy). Toto opevnění jednoduché konstrukce bylo stavěno blízko u hranic v místech kde mohlo dalece postřelovat nejlépe důležitou silnici. Podle mého průzkumu můžeme rozdělit poválečné objekty na 3 hlavní typy: 1) bojové objekty, 2)pozorovatelny, 3)kryty. Všechny tyto objekty jsou většinou pod úrovní terénu a těžko nalezitelné a skoro vůbec nalezitelné jsou tehdy pokud je někdo neodkryl jelikož je střílna i vchod zakryt betonovými deskami a slušnou vrstvou zeminy. Pokud jste se již setkali s prefabrikovanou úpravou vchodu na předválečném opevnění (západní, jižní Čechy a jižní Morava) tak máte možnost dobré představy jak asi vypadá poválečný objekt, ten je ovšem postaven z prefabrikátů různého tvaru a velikosti celý včetně střílny. Jak už jste mohli vidět tedy pokud jste se potkali s nějakým objektem s prefabrikací je v nich konec mnoha živočichů, já už sem se potkal snad se všemi pavouky žijícími ve střední Evropě, s celou škálou žab a šneků. Jako bonus sem při odkopávání objektu málem rozdrtil 2 netopýry také sem se potkal se zmijí (naštěstí ještě tehdy nebylo sv. Jiří, ale po pár štouchnutí klacíkem začala zlověstně syčet a tak sem se radši spakoval a šel jinam) také sem narazil na rozloženou kočku, krávu a psa roztrženého na dva kusy. Ale to není podstatné. Ve vybavení objektů byla lafeta typu UL-1 s příslušenstvím a truhlice například s protichemickými obleky, dále pak dvě lopaty a krumpáč. Také dveře z počátku oplechované poté celopancéřové. V otevřených objektech se většinou dochovala lafeta a dveře. Tyto objekty se stejně jako všechna čs. opevnění nepoužily a vesele chátrají po tom co o ně přestala mít armáda zájem (dříve se prováděla údržba každý rok).

  Teď něco k umístění a tak celkově moje postřehy. Poválečné opevnění bylo stavěno v blízkosti hranic a to například na tachovsku ve vzdálenosti cca 5-15 km od hraniční čáry a v tachovském případě ve 4 pomyslných liniích, pokusím se obecně popsat všechny. 1. Oblast před a trochu za obcí Halže - velice silné do hloubky provedené opevnění POKy a hustá síť pozorovatelen (pozorovatelny : POKy; 1:1) v týlových partiích s protiatomovými úkryty.V této oblasti míří všechny střílny na hlavní silnici.     2. Oblast okolí obce Ctiboř zde ještě některé bunkry podporují palbou halžskou linii, ale značná část už míří i do polí a ne už jen na silnici a tím vytváří celkovou palebnou přehradu. Tato oblast je sice řidší než ta 1. ale je stále silná. Typologicky se jedná hlavně o POKy.     3. Oblast před městem Tachov, toto město (ve kterém bydlím) nemá sice velké průmyslové zóny, ale jeho dobití by znamenalo dobití celého okresu, až na 1. republikové opevnění (u Stříbra) dále žádné nebylo, i když samozřejmě že nebojuje jen opevnění. Bunkry v této oblasti jsou spíše jen jakési záchytné body na silnicích před vjezdy do města. A typologicky se jedná hlavně o protiatomové kryty, ale samozřejmě i o pozorovatelny a POKy.     4. Oblast blízko za Tachovem zde se nachází velmi zajímavá, tedy alespoň pro mě, linie bunkrů typu ŘOPOK tedy zděných objektů s výdřevou, většinou již nezachovanou. Myslím si, že tato linie má ještě z hlediska strategického dost podobného s naším předválečným opevněním, sice polovina objektů míří přímo na nepřítele, ale ta druhá polovina funguje asi tak jako řopíky (tedy boční palby). Připadá mi, že na tuto linii nemá nějaká silnice žádný vliv a její palby jsou jak narýsované na slepou mapu.

 

Orientační mapka tachovské ,,poválky´´:

Zpět